David Suchet se pro miliony diváků navždy stal Herculem Poirotem. Jeho nová autobiografie Za objektivem ale ukazuje muže, který se za slavnou postavou skrývá – a který celý svůj život vypráví prostřednictvím fotografie.
Pokud se řekne David Suchet, většině diváků se pravděpodobně okamžitě vybaví dokonale upravený knírek, belgický přízvuk a geniální mysl puntičkářského detektiva Hercula Poirota. Suchet ale za svou více než padesátiletou kariéru zdaleka nebyl jen televizním detektivem. Hrál Shakespeara, Oscara Wildea, Freuda, Shylocka i řadu dalších výrazných postav. A právě život mimo Poirota je hlavním tématem jeho autobiografické knihy Za objektivem s podtitulem Můj život.
Už samotný název knihy napovídá, že nepůjde o klasické memoáry. Suchet se totiž rozhodl svůj život nevyprávět jednoduše od narození až po současnost. Místo toho nás zve za objektiv svého fotoaparátu. Fotografie jsou pro něj způsobem, jak zachytit svět, který ho obklopuje, ale také vlastní osobnost. Jak sám vysvětluje, právě to, na co se člověk rozhodne dívat a co chce zachytit, o něm mnohé vypovídá.
A je to právě tento přístup, který knize dodává osobnější charakter. Suchet se neomezuje pouze na výčet úspěchů. Vrací se ke svému dětství v Londýně, ke vztahu k tomuto městu, ke svým židovským kořenům, víře, hudbě i fotografování. Otevřeně rozjímá také o své herecké kariéře, o jejích vrcholech a pádech a o tom, jak se během desetiletí proměnil svět zábavního průmyslu.
Velmi zajímavá je přitom jeho cesta k herectví. Dnes působí téměř samozřejmě, že se z něj stala jedna z nejvýraznějších tváří britského herectví. Suchet ale sám připomíná, že začátky jeho kariéry rozhodně tak jednoznačně nevypadaly. Za typického představitele anglického gentlemana ho prý nikdo nepovažoval – byl podle vlastních slov malý, podsaditý, s tmavými vlasy, olivovou pletí, hlubokým hlasem a vznětlivou povahou.
Kniha tak není jen vzpomínáním slavného herce na slavné role. Je také úvahou o tom, co člověka během života formuje. Suchet mluví o rodině, vzdělání, víře, původu i o vztahu ke slávě. Významnou roli samozřejmě hraje jeho rodina zvlášť manželka Sheila, kterou knihu věnoval a se kterou žije už 45 let, a také jeho dědeček, fotograf z Fleet Street, který se pro něj stal celoživotní inspirací.
A co Poirot?
Ten pochopitelně nemůže chybět. Suchet strávil v roli Hercula Poirota neuvěřitelných 25 let a právě tato postava se stala jeho seriálovým alter egem. Za objektivem se proto vrací také k natáčení slavné série a především k tomu, jaký vztah má Suchet k postavě, která zásadně ovlivnila jeho kariéru i veřejný obraz.
Zajímavé je, že ani po letech se od něj Poirot úplně neoddělil. Suchet otevřeně píše o životě po Poirotovi a o tom, proč mu tento poněkud výstřední belgický detektiv stále chybí. Právě vztah herce k jeho nejslavnější roli patří k nejzajímavějším částem knihy.
Fotografie jako druhý hlas
Největší odlišností knihy Za objektivem od běžných hereckých autobiografií je propojení textu s fotografiemi. Suchet nefotografuje jen jako doplněk svého vyprávění. Fotoaparát měl podle svých slov po ruce prakticky celou svou kariéru a fotografie se pro něj staly způsobem, jak dokumentovat vlastní život. Výsledkem je autobiografie, ve které se slova a obrazy navzájem doplňují.
Právě proto má tato knížka moc oslovit i ty čtenáře, kteří nejsou skalními fanoušky Poirota. Je totiž především portrétem člověka, který se ohlíží za více než půlstoletím života v divadle, filmu a televizi a zároveň přemýšlí o tom, co po něm zůstane.
Za objektivem není pouze příběhem herce, který se stal Poirotem. Je příběhem Davida Sucheta, který se rozhodl na svůj vlastní život podívat z jiné perspektivy – přes hledáček fotoaparátu. A právě díky tomu působí jeho autobiografie osobněji než běžné vzpomínkové knihy hereckých hvězd.
