> ## Content Index
> Fetch the complete content index at: https://www.rozecteno.cz/llms.txt
> Use this file to discover other available public pages before exploring further.

# Šlechtické kořeny, setkání s Havlem i osudy výjimečných žen. Monika Czernin vypráví dějiny zblízka
- URL: https://www.rozecteno.cz/clanky/slechticke-koreny-setkani-s-havlem-i-osudy-vyjimecnych-zen-monika-czernin-vypravi-dejiny-zblizka/
- Published: 2026-10-21T11:36:06.000Z
- Updated: 2026-10-21T11:36:06.000Z
- Description: Monika Czernin má rodové kořeny v české šlechtě, osobní vzpomínky na Československo roku 1989 a dlouhodobý vztah k Praze, české krajině i středoevropským dějinám.
- Author: Johana Turner

### ***Kdo je Monika Czernin?*** 

Rakouská spisovatelka, scenáristka a dokumentaristka, jejíž knihy **Žila jsem příliš krátce – Fascinující život hraběnky Nory Kinské**, **Anna Sacher a její hotel** nebo **Josef II. – Podivuhodné cesty habsburského císaře** vyšly česky v nakladatelství MOBA. Czernin spolupracovala také s Českou televizí, mimo jiné na dokumentech **Marie Terezie – majestát a matka**, **Atatürk, otec moderního Turecka** a **Marie Terezie a vyhnání Židů z Prahy.** Pro rok 2027 se připravuje její kniha o Židech z Prahy v době Marie Terezie. 

### *V rozhovoru mluví o rodině Kinských, Praze, Vídni, Anně Sacher, Marii Terezii i o tom, proč pro ni dějiny nejsou uzavřenou minulostí, ale klíčem k pochopení současné Evropy.* 

***Máte kořeny v českém šlechtickém rodu. Jaký je dnes váš osobní vztah k Česku?***

Moje první návštěva tehdejšího Československa se uskutečnila na jaře roku 1989, přesně v den, kdy byl Václav Havel propuštěn z vězení. Podařilo se nám s ním tehdy udělat první rozhovor. Navštívila jsem také svého strýce Josefa Kinského, protože přes svou babičku jsem spřízněná i s českým šlechtickým rodem Kinských. Na rozdíl od mnoha členů rodiny on nikdy zemi neopustil. V tomto napětí mezi osobním původem a bezprostřední historií Česka se pohybuji dodnes. Tahle země mě fascinuje svou kulturou, dějinami i krásou.

***Když píšete o historických osobnostech spojených s českými zeměmi, je to pro vás jiné než u jiných témat?***

To je zajímavá otázka, protože dějiny Čech a Moravy jsou mi skutečně blízké způsobem, který jsem si dlouho ani plně neuvědomovala. Vždycky mám zvláštní radost, když se v mých knihách nebo filmech objeví osobnosti z této části Evropy. Zvlášť tehdy, když narazím na postavy, které dokázaly něco mimořádného. Například Philipp Kollowrat, místodržící v době Marie Terezie, který se rozhodně zasazoval za pražské Židy ohrožené vyhnáním na příkaz Marie Terezie. Myslím, že tahle radost souvisí s mým původem. Zároveň ale musím říct, že o dějinách českých zemí stále vím příliš málo a pořád se učím.

SPONSORED 

[![CTA Image](https://www.rozecteno.cz/content/images/2026/10/Zila-jsem-prilis-kratce_3_vydani-1.jpg)](https://www.ikiosek.cz/eknihy/zila-jsem-prilis-kratce-898026?ref=rozecteno.cz) 

📖Knížku Žila jsem příliš krátce s podtitulem Fascinující život hraběnky Nory Kinské si můžete koupit tady👇

[Do obchodu ](https://www.ikiosek.cz/eknihy/zila-jsem-prilis-kratce-898026?ref=rozecteno.cz) 

***Existuje v Česku místo, které vám obzvlášť přirostlo k srdci?***

Praha je pro mě jedno z nejkrásnějších měst na světě. Zvláštní místo má v mém srdci malá vila na Kampě, kam se od devadesátých let opakovaně vracím. Tehdy jsem v Praze trávila hodně času, dokonce jsem se pokoušela učit česky, bohužel jen s malým úspěchem. Psala jsem akademickou práci o reformě školství po pádu komunismu, a především jsem připravovala mnoho reportáží o sametové revoluci a jejích důsledcích. Velmi blízká je mi také Staronová synagoga. Nejen jako slavná stavba, ale jako jeden z nejkrásnějších božích domů, které znám. A miluji českou krajinu s jejími měkkými kopci, nespočtem zámků a dlouhými starými alejemi.

***Vídeň je pro vás už dlouho důležitým místem. Máte nějaké rituály, které vás vracejí do minulosti?***

Vídeň i Praha jsou tak nabité historií, že mi tam minulost připomíná téměř všechno. Obě města nejsou jen národními metropolemi, ale centry širších evropských dějin. Stačí procházka Pražským hradem, který dokonce sloužil jako rezidence několika císařům Svaté říše římské a je největším hradním komplexem na světě. Vídeň znám dobře – studovala jsem tam a napsala jsem „Gebrauchsanweisung für Wien“, tedy jakýsi návod k použití Vídně, který před mnoha lety vyšel i česky. S každým novým vydáním jsem sledovala, jak se z šedé Vídně osmdesátých a devadesátých let stalo jedno z nejpříjemnějších a nejmodernějších měst k životu na světě. Podobně dobře se podle mě žije i v Praze.

***Vaše kniha o Anně Sacher otevírá svět slavného hotelu. Láká vás vyprávět dějiny skrze každodennost – jídlo, místa, malé lidské příběhy?***

Historik Karl Schlögl jednou řekl: „Drama dvacátého století se odehrává v každém jednotlivci.“ To se dá rozšířit na celé dějiny. Velké historické procesy se vždycky odehrávají v jednotlivých lidech a to se stalo východiskem mých knih i filmů. Znamená to samozřejmě, že je třeba všímat si i každodenních detailů, protože právě díky nim se postavy stávají plastickými. Vědomě střídám lupu zaměřenou na malé věci s širokoúhlým pohledem na velký celek. Kniha o Anně Sacher je dobrým příkladem, protože jejím skutečným tématem je Vídeň kolem roku 1900, její kulturní význam a politické události bezprostředně před první světovou válkou. Právě tyto velké dějiny jsou v knize propojeny se scénami z hotelového života, například s oslavou pro koně, kterou excentrický uherský šlechtic uspořádal v Sacheru právě ve chvíli, kdy v Sarajevu padly výstřely.

***Kdybyste českému publiku mohla doporučit jedno místo nebo jeden příběh z habsburské doby, co by to bylo?***

V posledních letech pozoruji, jak Česko znovu objevuje vlastní dějiny – ve výstavách, v televizi, prostřednictvím restaurovaných zámků a památek. V tomto smyslu se spíš učím v rozhovorech s lidmi na místě, než abych sama něco doporučovala. **Hluboce mě ale zasáhla cesta Josefa II. do Čech v roce 1771, během strašlivého hladomoru**, při němž zemřelo 250 000 lidí. Přestože to bylo nebezpečné, trval na tom, že půjde až do chalup poddaných a bude zkoumat příčiny jejich utrpení. **Jedním z důsledků bylo zrušení nevolnictví.** Na mnoha místech – například v Trutnově – dodnes stojí jeho socha s poddanským patentem v ruce.

***Jak vypadá váš běžný den, když pracujete na novém tématu?***

Při psaní jde o to vcítit se do postav a příběhů tak, aby měl čtenář pocit, že v dané době opravdu žije. Nejdůležitějším řemeslným nástrojem je pro mě otázka pěti smyslů: **Jak to tam voní? Jak to chutná? Co vidím, slyším, cítím?** Platí to pro knihy stejně jako pro filmy.

***Často se věnujete těžkým momentům dějin. Co rozhoduje o tom, že se určité látce začnete věnovat?***

Zajímají mě zlomové okamžiky evropských dějin a lidé, kteří v nich žili nebo je spoluutvářeli. Krize jsou přitom vždycky mimořádně zajímavé: člověk vidí staré, které odchází, a nové, které vzniká. Právě proto jsou tyto momenty důležité i pro současnost. Dějiny se neopakují, ale jejich analogie jsou plodné pro porozumění dnešku a jen tehdy má pro mě smysl o historii psát. Stačí si uvědomit, jak aktuální jsou cesty Josefa II. po Evropě, během nichž chtěl vědět, jak se daří obyčejným lidem, jak žijí, trpí a hladoví. Na tom pak stavěl svůj reformní program. Takoví politici jsou potřeba i dnes. A někdy díky tomu i vyhrávají volby – viz Péter Magyar v Maďarsku, který během své kampaně navštívil každou malou maďarskou vesnici.

***Napsala jste knihy a zároveň jste pracovala pro televizi. Co vás přitahuje na těchto dvou formách vyprávění?***

Ta kombinace je ideální. Na jedné straně člověk půl roku osaměle sedí u psacího stolu a píše knihu. Na druhé straně pracuje s velkým kreativním týmem – kameramany, herci, střihači, grafiky a dnes i filmaři, kteří experimentují s umělou inteligencí. Střídání společné práce a ústupu do vlastního jazyka je něco, co si velmi užívám. Rešerše je v obou případech stejná a přivádí mě k historikům a odborníkům, kteří o mých tématech vědí mnohem víc než já. I téhle spolupráce si velmi vážím.

***Ve vašich knihách potkáváme silné ženské osobnosti. Inspirovala vás některá z nich i osobně?***

Každá z nich mě inspirovala svým způsobem – vůle a pracovitost Anny Sacher, naprostý smysl pro povinnost Marie Terezie, která i přes šestnáct dětí dokázala vládnout obrovské říši. **Největším vzorem je mi ale Nora Kinská, moje prateta,** která během první světové války a ruské revoluce procestovala zhruba 12 000 kilometrů Ruskem a bojovala za dodržování lidských práv. Její odvaha, dobrodružná povaha a postoj – nikdy si nestěžovat a vždy se soustředit na úkol – mě fascinovaly od samého začátku. Je ale třeba říct, že to všechno jsou osobnosti větší než život. Dá se od nich učit, ale rozhodně se s nimi nelze srovnávat.

***Příští rok vám vyjde kniha o Marii Terezii a vyhnání Židů z Prahy. Co vás na tomto tématu nejvíc zasáhlo?***

O židovském životě v Evropě před holokaustem víme příliš málo. Tento příběh – vyhnání Židů z Prahy a odpor, který vyvolalo po celé Evropě, od židovských obcí až po papeže – je celoevropským příběhem. Vypráví o dvoutisícileté evropské nenávisti k Židům, hluboce zakořeněné v křesťanské teologii, ale také o soužití a o židovském přínosu evropské kultuře. Právě v dnešní době považuji za mimořádně důležité tento příběh vyprávět.

***Co vám v běžném životě přináší úplně jednoduchou radost?***

Jízda na koni, plavání, kolo a turistika. A cestování. Už jen víkend v Praze mě vytrhne z pracovního každodenního rytmu a naplní novými příběhy. Důležité pro mě také je alespoň jednou ročně opustit Evropu. Protože je tento kontinent tak úzce spojený s mými tématy, je pro mě velmi osvěžující ocitnout se v úplně jiném světě – v Americe nebo v Africe.

***Kdybyste čtenářkám mohla doporučit jeden rituál, který pomáhá zpomalit, jaký by to byl?***

Dlouho jsem si myslela, že až začnu stříhat růže, budu stará. Už několik let to dělám – mám malou zahradu – a nesmírně mě to zpomaluje. Myslím, že přesto ještě stará nejsem a že napíšu ještě mnoho knih a procestuji svět. Ale tenhle rituál mohu opravdu doporučit každému.

![](https://www.rozecteno.cz/content/images/2026/10/Anna-Sacher-a-jeji---hotel_TZ.JPG)

![](https://www.rozecteno.cz/content/images/2026/10/Zila-jsem-prilis-kratce_3_vydani-2.jpg)

![](https://www.rozecteno.cz/content/images/2026/10/Josef_II_Podivuhodne_cesty_habsburskeho_cisare.jpg)